Kde máte to oblečení, ve kterém se nebudu potit?

Kdysi před lety, to bylo ještě v jinošském věku, jsem si přivydělával jako obchodní příručí v prodejně outdoorového vybavení. Tento krátký čas strávený v potu tváře za pultem, před pultem, pod pultem, mezi regály, ve skladu, u převlékacích kabinek a bezpečnostních rámů – prostě kdekoli, kde by mohl zákazník potřebovat mou pomoc nebo kde se kradlo – mě nesmírně obohatil a ze zážitků čerpám dodnes. Žádný den nebyl stejný, žádný spotřebitel nebyl na obtíž, žádný dotaz nebyl hloupý a nezůstal bez odpovědi. Nejvíce jsem se vždy zapotil u dotazů a životních příběhů, které důvěřivý zákazník hodlal vyřešit pořízením kvalitního kusu oděvu či doplňku z moderního materiálu. 

Paní, která trvala na koupi „flešky“ zrovna u nás, přestože elektro a PC doplňky byly v přízemí, po krátkém upřesnění požadavků odcházela s novou fleecovou mikinou. Ani další zákaznice, která toužila po bundě „styl včelka“, nás nevyvedla z rovnováhy a nakonec spokojeně vybírala z nabídky softshellových svršků. Ovšemže se staly i případy, kdy se požadavky zákazníků nepotkaly s naší nabídkou. V mnoha případech jsme si ale nezoufali nad neuspokojeným zákazníkem a neuzavřeným obchodem, poněvadž jsme věděli, že takovou věc ještě stejně nikdo nevyrobil, takže řešení nenabídne ani dravá konkurence. 

Tak třeba paní, která byla ráda, že v jejím městě konečně někdo otevřel krám s outdoorovým sortimentem, a rovnou se zeptala, kde máme ta trička, ve kterých se nebude potit. Když jsme si po krátké diskuzi ujasnili, co od sebe vzájemně (ne)čekáme, snažil jsem se jí vysvětlit, že tričkem proces pocení nezastaví. Nabídl jsem termoprádlo a poskytl výklad o funkci odvodu potu, termoregulaci apod. Po krátké přednášce mi poděkovala a s chápavým výrazem mě požádala, jestli bych jí teď už ukázal ta trička, ve kterých se nebude potit. Nu, ten den si u nás nic nekoupila. A nestalo se tak ani při jejích dalších asi čtyřech návštěvách, které probíhaly vždy stejně. Pouze paní měla jiný převlek a účes, patrně předpokládajíc, že ta trička, ve kterých se nebude potit, neprodáváme jen tak někomu a zrovna na ni jsme si zasedli.

Přesvědčení, že na trhu existuje kus oděvu, ve kterém se člověk přestane potit, je v mnohých velmi hluboce zakořeněno. Ano, tak určitě, když se při teplotě okolo 10 ^oC postavím na zahradu v trenýrkách, téměř jistě se nezapotím. V tomto seriózním pojednání ovšem chceme hovořit o aktivitách, při kterých je samozřejmostí alespoň minimální pohyb a tedy předpoklad, že se člověk potit začne. Pojďme si tuto problematiku očichat trochu zblízka, tak nějak laicky a bez použití cizích slov a odborných spojení. Nic převratného nečekejte, spíš si jen tak sesumírujeme známá fakta.

Zdravý člověk se potí z několika milionů potních žláz, kterými disponuje (přičemž není bez zajímavosti, že jejich největší koncentrace je na chodidlech). Pocení je zcela normální, přirozený a žádoucí jev, který se oděvem zastavit nedá. Je to reakce organismu na přehřívání a cílem celého procesu je termoregulace  – tedy udržování těla v optimální teplotě. Při aktivním pohybu, pobytu v teplém prostředí, při horečce, stresu, kocovině a dalších kratochvílích vzniká pot, kterého se nezřídka chceme zbavit. Pot je z 99 % tvořen vodou, která je mimo jiné známá jako výborný přenašeč tepla (a zimy), a tak zejména při sportu a pohybu v chladných podmínkách mohou mít propocené tričko nebo trenýrky za následek prochladnutí a ochoření majitele.
Díky dostupným textilním materiálům a novým technologiím jsou k mání oděvy, které svými vlastnostmi a konstrukcí napomáhají odvádět pot pryč od pokožky – tedy do dalších vrstev oděvu nebo do okolí. Máme tedy vyřešen transport vody od pokožky,  zmírnění přehřívání a tím zvýšení komfortu. Vždy je to ovšem o míře zátěže a okolních podmínkách. Když budete v létě makat do roztrhání těla, bude tričko mokré durch, na to vemte jed. Dosud ale nikdo nevymyslel materiál, který by dokázal pocení zastavit. 

Stejně důležitým prvkem při „práci s potem“ je i vhodně zvolená kombinace vrstev oděvu, jejich přidávání, ubírání, rozepínaní a zapínání různých otvorů dle aktuálních podmínek. Každý dokáže poznat okamžik, kdy si má při namáhavém výstupu sundat bundu, nasadit čepici nebo rozepnout poklopec. 

U obuvi je situace trochu složitější. Vrstvit boty se dost dobře nedá. Vyzouvat/nazouvat, zavazovat/rozvazovat nebo měnit boty za pochodu je mnohdy nereálné. Žádné boty s aktivním odvětráváním ještě na masový trh nebyly uvedeny, takže je nezbytné smířit se s krutým faktem, že noha se potit bude. Správně zvolenou kombinací bot a ponožek je možné ale do jisté míry regulovat množství potu, který se nestihne odpařit a který pak budeme z ponožky ždímat. 

Kdekdo zná pocit čvachtání v promočených botách a „vylouhovaná“ chodidla. Málokdy to jsou příjemné vzpomínky. Nepromokavé ponožky CRUS mají oproti běžným ponožkám uvnitř i voděodolnou membránu, takže voda, která by se jinak dostala až pokožce, zůstane venku a noha neprochladne. Membrána je z vnitřní strany porézní, takže část vodních par se přes ni odpaří. Sama o sobě ale žádná membrána nedokáže odpařování aktivně podpořit. 
Samo sebou, je to pořád vrstva navíc, která odpařování potu zpomaluje. Takže až budou soupeřit stejné ponožky bez membrány s ponožkami s membránou, bude membránovka zpocenější. A kdo říká něco jiného, ten shoří v pekle. 
Nepromokavé ponožky CRUS ale nemají ambice  účastnit se takové soutěže. 
Naše disciplíny jsou jiné.
Ponožky CRUS tady jsou a budou pro vás: 
– Aby vám neprochladly nohy, až „naberete“. 
– Až vám začne zatékat do nepromokavých bot.
– Když nemáte po ruce nepromokavé boty a chcete vyrazit na mokrou louku.
– Když si svou běžeckou nálož nechcete odříkat ani v dešti/rose/sněhu.
– Když se vám nechce do promočených bot, které jste nestihli usušit, a jiné nemáte.

Uvnitř membránové ponožky je úplet z bambusového vlákna, které absorbuje pot, to znamená, že vsakuje vodu do sebe sama a odvádí ji tak od pokožky směrem ven. Díky jeho konstrukci tak zůstává mezi pokožkou a membránou prostor, který zaručuje příjemné vnitřní klima. 

Nejsou to ponožky na každodenní použití. Jsou to ponožky, které vás podrží, když to budete nejvíce potřebovat a když budete chtít vyrazit ven, mít nohy v pohodě a slunce v duši, až vám předpověď počasí bude chtít zhatit plány. Pak už zpocená noha bude ten nejmenší problém…

À propos, chtěl jsem ještě pohovořit o pocení za pultem prodejny. Jeden pán žádal luk, šípy a příslušenství:
To tady nevedeme, promiňte. 
Jak nevedete?
No… takové věci jako luky a šípy tu nemáme.
A proč?
Zaměřujeme se na outdoor – máme boty, oblečení, batohy, spacáky, stany, vercajk na lezení …
A tak kde máte ty luky?
Ty tady nemáme, zkuste to na náměstí, tam by mít mohli.
Takže tady luky nemáte?
Nemáme!
Tak proč se tak jmenujete? A máte to na reklamě? Když nemáte luky!?
.
.
.
Ach taaaaak , to asi bude nedorozumění. Víte, my se jmenujeme LUKI OUTDOOR. Víte, to je od jména „Lukáš“, taková domácká obdoba, ne od slov LUKY ŠÍPY.

Tak na shledanou.